Podlahy z konopného betonu Tradical Hemcrete

Jedním z těchto materiálů je konopí. O využití vláken z této rostliny ve stavebnictví, převážně jako utěsňovacího či jako izolačního materiálu jsme psali v jednom z předešlých čísel. Jen pro rekapitulaci je třeba uvést, že v dobách nedávných, asi před sto lety, se jednalo o strategickou surovinu, bez níž se neobešla žádná rozvojová ani vyspělá průmyslová země. Ve Spojených státech bylo dokonce až do počátku 19. století konopí platidlem, a to z povzbuzení k pěstování této strategické plodiny. Látky a tkaniny, papír, lana a provazy, malířská plátna, plachty na lodě, barvy a laky, olej na svícení a na začátku 20. století i pro pohon Fordových automobilů, plasty, potravinářský průmysl, tedy semínko a z něj lisovaný olej, kosmetický průmysl, medicína, farmacie a v neposlední řadě stavební materiály, izolace. To je jen stručný výčet použití této vzácné rostliny. Kolik lesů mohlo být zachráněno, kdyby se biomasa konopí používala v posledních 100 letech.

Konopné vlákno je známější, právě z izolačních rohoží, nebo jako těsnící materiál při instalatérských pracech. Stonek konopí však obsahuje i vnitřní dřevitou část, které se po nadrcení říká pazdeří. Dříve se jednalo o odpadní materiál používaný převážně jako podestýlka pro hospodářská zvířata. Později se lisovaly brikety do kamen. Po zemích koruny české můžeme často najít místa, kterým se dodnes říká Pazderna, Na Pazderně apod., nejznámější a přímou konfrontací je historického kontextu a současnosti je zámek Konopiště. Prohibice zavedené koncem 20. let 20. století na alkohol pak zahrnovala i rostlinu konopí ve všech jeho odrůdách a postupně se tak vytrácela znalost technologií i metod a možností zpracování. V posledních letech je tato rostlina stále častěji skloňována ve všech možných odvětvích a dokonce již koncem 80. let minulého století byla oživena tisíce let stará technologie konopného betonu.

Konopný beton

Co si pod pojmem konopný beton představit? Jedná se o substrát složený z konopného pazdeří jako plniva a vápenného pojiva spolu s vodou. Vápno se používá speciální, k tomu účelu přesně určené, hydraulické. Obsahuje tedy i složky, které reagují s vodou (samotné vápno reaguje s vodou pouze při jeho hašení, hašené vápno reaguje při vysychání zachytáváním CO2 a mění se zpět na vápenec). Pozor, jako hydraulická složka se nepoužívá cement! Ten je ve směsi konopného betonu nežádoucí. S vodou sice reaguje, avšak díky své odlišné povrchové ploše celou směs spíš zalepí a významně tak zhorší jednu z klíčových vlastností tohoto materiálu, difuzní otevřenost.

Samotné konopné pazdeří má podobně jako vlákno velmi dobré izolační vlastnosti, používá se tedy také jako součást izolačních desek. Jeho přítomnost ve směsi konopného betonu, známého též jako Hempcrete či Hemcrete® má tak izolační funkci.  Hempcrete se používá jako výplňové zdivo, izolant do střech, podlah, jako zateplovací omítka, či jako difuzně otevřená fasáda domu. Každá z uvedených směsí má své vlastní míchací poměry, i použitá pojiva se u jednotlivých aplikací liší svým složením. V současné době se dle typů aplikace používají pojiva Tradical® PF70, PF80, PF80M a Batir. Osvědčeným pojivem je i výrobek Vicat, který je sice označen jako Prompt Cement, jedná se však o vysoce hydraulické rychle tvrdnoucí vápno. Všechna tato pojiva jsou zároveň používána při rekonstrukcích a restaurování historických budov a Tradical® či Vicat můžeme najít jak na celé řádě kostelů, zámečků či selských staveních, tak i na Pražském hradě, chrámu Svatého Víta či Letohrádku královny Anny. Svým složením totiž odpovídají přirozeně hydraulickým vápnům, která používali naši předkové.

Pojďme se podívat na podlahové systémy z konopného betonu. Ve Francii či zemích Beneluxu, kolébce tohoto materiálu, se často používá jako izolační podklad podlahy i do novostaveb. V tuzemsku, kde se u novostaveb řeší radonové riziko a je tedy nutné podlahu odspodu izolovat, je použití Hemcrete® nevhodné. Něco jiného je to však u rekonstrukcí starších či historických objektů.

Tato technologie se začala u rekonstrukcí masivně používat ve Velké Británii a Irsku. Zejména kostely, starší farmy či kamenné budovy byly a jsou opravovány pomocí podlah z konopného betonu. Jedná se samozřejmě o místa, kde není přítomna tlaková voda, tedy podlahy nad úrovní terénu. Jako podklad se používá kamenný zásyp, makadam, u nových staveb též pěnosklo. Tento podklad je dobré proložit odvětrávacími například drenážními trubicemi. U spodní stavby se ptak pokládá podlahová směs Hempcrete izolace o síle od 15ti cm. Na tuto vrstvu pak může přijít dřevěná či plovoucí dřevěná podlaha, do vápenného lože je pak možno umístit terakotové dlaždice (staré půdovky či dlaždice například od firmy Klinker).

Podlahu z konopného betonu lze udělat i v patře nebo u staveb, které jsou na zemních vrutech. Zde závisí izolační vrstva na požadovaném stupni izolace, v mezipatře pak od 10 cm. Finální pochozí vrstva je pak podobně jako v předešlém případě z difuzně otevřených materiálů.

Zvláštní kapitolou u podlah izolovaných konopným betonem je odlehčená směs, která se používá především do střešní izolace. Je v ní obsaženo méně pojiva, není tedy možno na ni aplikovat pochozí finální podlahu, naproti tomu má lepší tepelně izolační vlastnosti. Vzhledem ke své povaze se používá jako sypaná směs, zpravidla mezi trámy, které pak slouží jako nosné.

Podlahy z konopného betonu jsou v kombinaci například s Hempcrete stěnami a zateplovacími omítkami garantem ideálního řešení tepelných mostů. Vytvoří společně monolit, který si navíc zachovává konstantní křivku difuze vodních par. Z dlouhodobého hlediska díky karbonataci (zachycování CO2) mění svoji strukturu na konopným pazdeřím lehčený vápenec, tedy cela struktura tvrdne, kamení a díky této změně časem získává ještě lepší izolační vlastnosti.

Tepelná vodivost λ směsí konopného betonu Hemcrete® pro izolaci podlah: 0,056 - 0,096 W/mK, dle typu aplikace resp. množství a typu pojiva.

Jak již bylo výše zmíněno, průkopníky v používání těchto obnovených materiálů byli v 80 letech minulého století stavitelé v Beneluxu, v České republice se začal používat teprve nedávno, nicméně již dnes existují dodavatelé s praktikou zkušeností z realizací a samozřejmě i řada referenčních staveb a rekonstrukcí. Vzhledem k tomu, že konopí je obnovitelný zdroj, jehož využití je tak široké (pro zajímavost je dnes na trhu již okolo 50 tisíc výrobků z této úžasné byliny), navíc celá aplikace není producentem, ale naopak na sebe váže CO2, dá se předpokládat, že staveb a realizací z tohoto materiálu bude přibývat. Vysoký komfort bydlení pak jen předurčuje tento materiál jako jeden z nově nastupujích na našem stavebním trhu.

Autor: Patrik Majringer, www.konopny-beton.cz

Foto a zdroje: NORICUM, s.r.o., Lhoist, Patrik Majringer